Proč a jak používat vysílačky a kam se dá dovolat?

Poznámka: Následující text je zatím rozpracovaný! Jedná se o vysvětlení daného tématu (problematiky) pro méně znalé jedince, možná nejsou všechny definice zcela technicky správné, možná jsou někde nějaké drobné chybičky v označení nebo ve frekvenci - článek nemá za cíl připravit čtenáře na zkoušku z daného tématu, ale spíše přiblížit velmi orientačně o co jde a jak se k tomu postavit a to vše tak aby to bylo pochopeno laikem v daném oboru.

Když se řekne vysílačka, každý si asi jako první vybaví černou podlouhlou krabičku, kterou má u sebe každý policista, voják nebo hasič. Vysílačky jsou ve všech vozidlech městské hromadné dopravy, mimo hasičů a policie je používají v sanitkách, v letadlech, na stavbách nebo např. taxikáři. Vysílačky mají rogalisti, vysílačka je v každé lodi nebo např. ve skoro každém kamiónu. Často se lidé v dnešní době zeptají “Proč vysílačky když máme mobily?”. V zásadě je na tuhle otázku jednoduchá odpověď - vysílačka se používá všude tam, kde je potřeba aby více lidí najednou slyšelo to co říká jeden. Představte si, že zasahují hasiči u velkého požáru továrny a najednou jeden z hasičů objeví někde nějaké nové ohnisko požáru. Vezme vysílačku a řekne to do ní, všichni ostatní hasiči to uslyší a mohou se okamžitě soustředit na to jedno nové místo. Na místě zasahuje třeba čtyřicet hasičů. Pokud by ten jeden hasič měl vzít telefon a obvolat všech třicet devět kolegů aby jim to řekl, trvalo by to možná deset minut a on by nemohl dělat nic jiného než vytáčet telefonní čísla. Takhle použije vysílačku, kterou má někde po ruce, řekne zprávu a je zaručeno, že ho ostatní slyšeli a mohou případně reagovat. Nebo třeba policejní hlídky jezdící po městě narazí na problém a potřebují posili, tak to řeknou do vysílačky včetně místa kde se nacházejí a ti co jsou nejblíž prostě všeho nechají a jednou na pomoc. To jsou klasické situace.

Další výhody vysílačky jsou cena - neplatíte žádné poplatky za spojení (pokud se bavíme o spojení dvou a více vysílaček mezi sebou navzájem) a také zde není žádná závislost na infrastruktuře - tedy není třeba žádných vysílačů nebo základnových stanic, takže se spojíte i tam kde není signál mobilního telefonu nebo internet. Pokud např. někde nemáte elektriku, ve vysílačce prostě vyměníte baterie a jede se dál. Proto se vysílačky používají např. u záchranné služby, také je používají horolezci při svých výstupech nebo např. vojáci v pralese nebo poušti, používají se v kosmu ke komunikaci se zemí, ale i mezi astronauty.

Doposud jsem zmiňoval pouze profesní využití vysílaček, ale vysílačky používají i soukromé osoby. Např. když jedete s kamarády na výlet, dá se vysílačka použít jako okamžité a levné spojení z auta do auta, nebo na lyžích se domluvíte na kopci mezi sebou, vysílačka se dá využít na táboře nebo při různých sportovních aktivitách obecně mezi pořadateli, kluci na zahradě když si hrajou na vojáky, na houbách se domlouvají houbaři, aby se neztratili. Prostě využití vysílaček je různorodé. Poslední skupinou která používá vysílačky jsou radioamatéři - ti mají vysílačky jako koníček - někdo sbírá pivní tácky, někdo se rád dívá na fotbal a někdo se prostě rád jen tak pro zábavu spojuje s ostatními na dlouhé i krátké vzdálenosti s ostatními radioamatéry, vyrábí různé antény, zkouší kam se dá dovolat a zajímají se prostě o to jak to celé funguje - na to aby se člověk stal radioamatérem musí složit zkoušky u příslušného úřadu, pak dostane potvrzení a může provozovat tuto činnost - je to podobné jako zbrojní pas např.

Vysílačky jsou od slova vysílat nebo vysílač, kdo ví, v každém případě vysílačka je zařízení, které dokáže poslouchat na určité rádiové frekvenci a také dokáže vysílat na určité rádiové frekvenci - jenže existuje dost lidí a dost důvodů proč vysílat nikdo nechce - prostě existuje spoustu “posluchačů”. Kdokoliv vysílá s jakoukoliv vysílačkou musí si uvědomit, že zároveň může být kýmkoliv kdykoliv a kdekoliv poslouchán. V zásadě není problém slyšet někoho kdo vysílá klidně i stovky kilometrů ode mne - celkem běžně lze u nás zaslechnout např. radioamatéry z jižní ameriky, kanady, ruska a samozřejmě ze všech bližších okolních zemí. Slyšt je možné i japonské operátory stejně jako je možné zaslechnout vysílání rádia z mexika nebo z ameriky. Rádiové vlny se šíří vzduchem a jejich cesta je leckdy zcela neuvěřitelná - dokážou se např. vtěsnat mezi mraky a urazit dlouhou vzdálenost a zase někde vypadnout z mraků na zem. Někdy slyšíte někoho z vysílačky na druhém konci světa, ale s kamarádem co bydlí ve vedlejší vsi 10km daleko se nespojíte. Samozřejmě jsou zda nějaké zákonitosti, nějaké fyzikální vlastnosti, ale někdy ani ty zcela neplatí. Každá vysílačka má nějakou anténu. A čím je ta její anténa větší a čím je výše do vzduchu tím je pak spojení kvalitnější nebo chcete-li delší. Takže s vysílačkama zakoupenými v Lídlu za 800 Kč (tedy jedna za 400 Kč) si mohou děti hrát kolem bytovky a chvilkama se neuslyší i když jsou od sebe ani ne kilometr. Ale s těmi stejnými vysílačkami vylezou dva lidi na vysoké kopce, jeden na šumavě a druhý v krkonoších a pak se v pohodě dovolají na vzdálesnost 300 kilometrů mezi sebou. Tak to je, to je realita. Obecně platí, že nejlepší anténa je kopec. Ať už chcete vysílat nebo jen poslouchat, nejlepší je to prostě na kopci a čím větší kopec tím lepší to bude a tím víc uslyšíte a tím víc budete slyšet. Mimochodem není problém na takové vysílačky jako se prodávají v Lídlu se spojit klidně i na vzdálenost 500km.

Vysílaček je několik typů. Rodělují se podle typů na ruční, mobilní a stolní. Dále pak podle frekvence na kterých mohou vysílat, to pak může být tzv. dvoupásmová, krátkovlná, dlouhovlná atd. Pozor, ne na každé frekvenci se smí vysílat! Existuje nějaké rozdělení frekvenčního pásma, které je koordinováno celosvětově. Právě pro to, že jedna vysílačka může být klidně slyšet na druhé straně planety, je důležité aby všichny vysílali (nebo nevysílali) na konkrétních frekvencích. Jednotka pro frekvenci jsou Hertzy, značené jako velké písmeno H a malé písmeno z - obyčejná smrtelník se nejčastěji setká s označením kHz, MHz nebo GHz, tedy kilo-hertzy, mega-hertzy nebo giga-hertzy. Asi každý to zná, např. rádio, obyčejné, co máme doma, v autě, tam naladíte nějakou frekvenci, např. 105.8 MHz a je to, hraje rádio. Vlastně rádio je také “vysílačka” - je to její polovina, je to vlastně “přijímačka” a vysílač odkud se to rádio vysílá je zase polovina vysílačky, ale jen ta vysílací. Vidíte, každý má minimálně polovinu nějaké vysílačky doma. Mimochodem mobilní telefon je také vysílačka (pracuje na frekvenci 900 MHz nebo 1900 MHz) nebo třeba WIFI na internet, to je také vysílačka (vysílá na frekvenci kolem 2.4 GHz nebo 5 GHZ) nebo třeba takové Bluetooth reproduktory nebo sluchátka, opět vysílačky. Dětské chůvičky, kamera, bezdrátový domovní zvonek, bezdrátové čidlo teploměru za oknem - to všechno jsou vysílačky - rádiové vysílačky. Existují ještě vysílačky jiné než rádiové např. světelné, to je třeba dálkové ovládání od televize, princip je stejný, něco nějak vysílá a něco nějak přijímá, ale klasické dálkové ovládání nevyužívá pro přenos rádiové vlny, ale využívá světlo, světelné paprsky které lidské oko nevidí, říká se jim infračervené.

Zůstaneme tedy u klasických vysílaček, rádiových, které přenášejí hlas. Obyčejný člověk, jenž nevlastní žádné speciální povolení může v české republice vysílat na několika málo přidělených frekvencích, na některých vysílačkách je vidět celá konkrétní frekvence, na některých je napsaný pouze tzv. kanál. Vždy platí, že každý jednotlivý kanál je nějaká konkrétní frekvence - buď nastavená napevno již od výroby nebo si ji můžeme nastavit uživatelsky. Nejdostupnější vysílačky pro obyčejné lidi jsou ty označené zkratkou PMR, ty koupíte prakticky v celé evropě a v celé evropě je také dovoleno je provozovat bez dalších omezení. Vysílačky typu PMR vysílají v evropě na frekvenci kolem 446MHz, někdy se také označují jako 446, nebo PMR446 - dříve bylo domluveno, že PMR bude v evropě mít 8 kanálů později se přidalo dalších 8, tedy celkem dnes nová PMR vysílačka umí 16 kanálů (frekvencí) které jsou nastavené napevno od výroby. Pokud někdo má doma 8mi kanálovou starší vysílačku, může se s tou novější spojit, ale kanály 9-16 prostě jedna ze stran nemůže využívat. Vysílačky pro PMR se dají koupit od přibližně 800 Kč za dva kusy - existují i tzv. profesionální PMR vysílačky renomovaných značek jako je ICOM nebo KENWOOD nebo MOTOROLA, které stojí klidně i deset tisíc za kus - jsou mechanicky bytelnější, mechanicky odolnější a jsou více citlivé, ale o tom až později. PMR vysílačka musí mít pevnou (neoddělitelnou) anténu a smí mít maximální výkon 0,5W (půl Wattu - výkon rádiových vln se udává ve Wattech, jednotka W) a musí to být stanice přenosné. Proto se nesetkáte v případě běžných PMR vysílaček s typem do auta nebo s typem domů s anténou na střeše - prostě to není povoleno. Pokud se ptáte proč jsou taková “omezení” tak je to ze stejného důvodu jako jsme si řekli výše, protože i s tou malou krabičkou za pár korun můžete být slyšet na stovky kilometrů daleko s tímto malým výkonem a malou anténkou, pokud by si PMR vysílačku koupilo víc lidí (třeba jako hračku pro děti), tak by se všichni navzájem rušili pokud by bylo možné používat větší antény a větší výkon, proto se toto nějakým způsobem omezuje a spolu s fyzikálními zákony se tak docílí toho, že když si doma takovou PMR vysílačku zapnete, pravděpodobně nikoho neuslyšíte resp. uslysite jen toho koho chcete slyšet a to je dobře - pokud by to nebylo regulované tak by jste asi neměli šanci.

vysilacky

Konkrétní frekvence (kanály) mají přidělené složky jako jsou policie, hasiči, záchranky, záchranáři, letadla, vojáci atd. na těchto frekvencích nesmíte nikdy vysílat pokud nejste jedním z nich a nemáte přidělenou k tomu účelu připravenou vysílačku. Nejen že by jste je rušily a porušíte zákon, ale hlavně, můžete způsobit i to, že budete silnější než jejich vysílačky a tudíž oni místo sami sebe uslyší vás a pokud takové záchrance diktují do vysílačky místo kde jde někomu o život a vy je budete rušit, tak, že nebude rozumět, pak někdo kvůli vám může třeba i zemřít! Prostě tam kde není povoleno nevysíláme, i když jsme si koupili vysílačku která umí vysílat na frekvenci používané hasiči např. Různé složky mají různé systémy, některé jsou digitální, těm už ani na obyčejné vysílačky nerozumí, resp. uslyšíte jen pazvuky, nikoliv lidský hlas - vysílání státní policie je už pro obyčejné lidi prakticky nemožné poslouchat, prostě ho mají zakódované a navíc kódování mění v pravidelných intervalech.

Pokud si tedy koupíte nějakou lepší vysílačku, do které můžete “namačkat” jakoukoliv frekvenci (tedy můžete naladit jakoukoliv frekvenci), pak poslouchat mlžete cokoliv (přeci jen je tu demokracie už) ale vysílat smíte jen někde. Mimo výše zmíněných PMR jsou v české republice k dispozici tzv. sdílené frekvence (kanály) - existuje jich několik na různých pásmech, asi nejběžněji využívané jsou ty v pásmu VHF a UHF, tedy 176 MHz a 442 MHz - frekvencí kde může kdokoliv vysílat bez nějakého dalšího povolení je celkem 14 na těchto dvou pásmech (v listopadu 2021) a smí se zde vysílat větším výkonem než na PMR, tedy více jak půl wattu, někde 1W někde i 5W. Tedy dá se pak teoreticky dovolat na delší vzdálenost. Ale pozor, vlastně neexistuje oficálně žádná vysílačka běžně dostupná v obchodě, která by byla na tyto české frekvence “přizpůsobená”, obvykle vysílačky umí rozsah, např. 400 Mhz až 470 MHz a protože na každou konkrétní frekvenci je správně jinak dlouhá anténa, pak v případě tak velikého rozsahu je anténa “naladěna” na střed obvykle, tedy naše české sdílené frekvence jsou vždy jinde než je naladěná anténa a tím pádem pak dochází k určitým ztrátám jak ve výkonu (vysílání) tak v příjmu, tedy je možné, že vysílačkou s výkonem 5W na sdílených frekvencích v české republice se nedovoláte tak daleko jako vysílačkou PMR s výkonem 0.5W - protože vysílačky PMR jsou přesně naladěné na PMR pásmo, na ty konkrétní frekvence, které mají malé rozpětí (rozsah), fungují tedy lépe. To je prostě fakt ověřený několikrát v praxi. Nicméně, anténu u vysílaček pro sdílené kanály můžete vyměnit, často je šroubovací a dá se koupit třeba trošku delší a trošku lépe přizpůsobná na konkrétní (třeba i českou) frekvenci - ale u 99 procent výrobků tomu tak není - vyrábí se v číně a jsou udělané tak aby nějak vyhověli zákazníků na celém světě - nastavovat něco pro česko specielně se žádnému výrobci nevyplatí.

Vratme se k tomu co je bezne dostupné pro běžného občana v česku, mimo výše zmíněného jsou to také vysílačky s označením CB, tyto vysílají na frekvencích kolem 27MHz, někdy se také označují jako CB27 - i zde je podobná historie jako v případě PMR, původně bylo na CB jen 40 kanálů ale nyní je jich 80. CB vysílačky najdete v kamiónech, v dodávkách a dříve často v osobních autech. Frekvence 27 MHz se šíří na větší vzdálenosti, ale běžná anténa je také výrazně delší, má kolem metru - jsou to takové dlouhé biče na autech. Ruční stanice CB existují ale nejsou moc rozšířené a hlavně mají malé antény a protože frekvence 27MHz vyžaduje dlouhou anténu, tak se s ruční stanicí CB dovoláte pouze na krátkou vzdálenost. Naopak, CB jsou povoleny i jako domácí, takže není problém mít doma CB vysílačku, kabel na střechu a na střeše pak anténu 5m dlouhou - s takovou sestavou se pak můžete dovolat úplně bez problémů z tepla obývacího pokoje (nebo kanceláře) na vzdálenost klidně i několik desítek kilometrů. CB vysílačky byli dříve využívány hojně např. taxíky nebo náklaďáky na stavbách - a době “před” mobilními telefony je požívali i lidé kamarádi nebo babička a syn ke spojení mezi sebou, bylo to zadarmo a fungovalo to na několik desítek kilometrů. Dnes jsou CB vysílačky co se týká profesního využití na ústupu, zůstali pouze v kamiónech, kdy si kamioňáci přes ně povídají s krajany na dlouhých trasách a pak využívají CB vysílačky nadšenci do vysílání pro zábavu, jako koníček.

(stále nedokončeno - ještě to bude pokračovat)

Kde se dočtu více: https://pmr.vcechach.net/ http://www.cbpmr.cz/ https://amaradio.cz/ https://forum.svysilackou.cz/ https://hambazar.cz/

Předchozí příspěvek Následující příspěvek